A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Ukrajina - Kyjev - Průvodce

Kyjev je hlavní městem a se svými 2,7 miliony obyvateli zároveň největším městem Ukrajiny. Prvním dojmem z města je určitě jeho velkolepost, ohromnost a velikost. Majdan Nezaležnosti, kyjevské metro, letiště, muzeum Černobylu, Matka vlasti, chrám Sv. Sofie, Kyjevskopečerská lávra a chrám Sv. Michala.

Člověk je z českých městeček zvyklý na určité rozměry ulic domů a bloků a při odhadu vzdálenosti v mapě postupuje podle těchto údajů intuitivně. Pokud ale v Kyjevě podle mapy usoudím, že stanice metra je vzdálená jen několik bloků, můžu se klidně projít ještě více než kilometr. Kyjev je prostě město postavené ve velkolepém sovětském stylu. Je to vidět ve stanicích metra, na vlakovém nádraží, na obřích budovách ministerstev, ale i při každém kroku na širokém chodníku vedle několikaproudové silnice.

Kyjev, Kyjiv, nebo Kijev?

Pokud se podíváte na ukrajinský, respektive ruský název Kyjev a, zjistíte, že Kyjiv, respektive Kijev jsou jen prosté přepisy z azbuky do latinky. Kyjev je název města používaný v češtině, přestože se nejedná o správný přepis z azbuky ani ukrajinského, ani ruského názvu města. Nesmyslný název Kyjev tedy patrně zavedl nějaký čecháček, který si tím ukojil své ambice.

Majdan Nezaležnosti a Chreščatyk

(ukrajinsky Майдан Незалежності a Хрещатик, rusky Площадь Независимости a Крещатик)

Majdan Nezaležnosti je centrem Kyjeva stejně jako je centrem Prahy Václavák. Název obřího náměstí v centru Kyjeva znamená Náměstí nezávislosti a svůj název získalo v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu, kdy Ukrajina získala nezávislost. V roce 2004 se Majdan Nezaležnosti stal centrem Oranžové revoluce, kdy statisíce Ukrajinců vyšly do ulic podpořit kandidáta na prezidenta Viktora Juščenka v jeho boji proti zmanipulovaným volbám. Chreščatyk je hlavní Kyjevská ulice, která prochází přímo středem Majdanu Nezaležnosti.

Kyjevské metro

Metro v Kyjevě tvoří tři linky o celkové délce 59 km, což je jen o 4 km více než celková délka linek pražského metra. Bylo otevřeno v roce 1960 (o 14 let dříve než pražské metro). Jedná se o nejstarší metro na Ukrajině a třetí nejstarší v Sovětském Svazu. Stanice sice nejsou tak monstrózní a mohutné jako v moskevském metru, jsou ale rozhodně prostornější a zdobenější než pražské metro. V Kyjevě jezdí stejné sovětské soupravy jako v Praze, ale bez jakékoli modernizace. Zejména si dejte pozor, aby vám ve dveřích metra nezůstala někdy ruka nebo noha – dveře se zavírají mnohem prudčeji, než jsme u nás zvyklí. Metro je také velmi přeplněné. Když jsem chtěl sjet dolů do stanice Vokzalna (Вокзална), musel jsem si na eskalátor dolů vystát asi minutovou frontu či spíše chumel. Kyjevským metrem se jezdí na žetony (žeton se ukrajinsky i rusky řekne úplně stejně jako česky - жетон). Žetony lze koupit v každé stanici metra buď v automatu, nebo u okének. Zejména tady se vyplatí mít ostré lokty, abyste unikli několikanásobnému předběhnutí v ukrajinských frontách. Žeton stojí pouhých 50 kopějek (2 až 3 koruny!!)

Kyjevská letiště

U Kyjeva se nachází celkem tři letiště: Boryspil, Žuljany a Hostomel. Mezinárodní letiště Boryspil zajišťuje většinu mezinárodních letů. Boryspil má tři terminály: terminál A pro vnitrostátní lety, terminál B pro mezinárodní lety a terminál C pro VIP pasažéry. Na Boryspil létá i přímý spoj z Prahy.

Muzeum Černobylu

(ukrajinsky Музей Чорнобиля)

Jde sice o muzeum, které svým názvem slibuje více než nabízí, ale pokud budete v Kyjevě déle než den nebo dva, stojí za hodinovou návštěvu. Typicky ukrajinsky muzejně depresivní dojem je v případě Muzea Černobylu ještě umocněn cedulemi s názvy vesnic zničených Černobylskou havárií, které zabírají polovinu expozice. Zbylou polovinu tvoří různé dokumenty a fotografie spojené s katastrofou. Z nich jsou všechny v azbuce kromě několika anglicky psaných papírů, které jsou ale bohužel umístěny v asi dvoumetrové výšce.

Matka vlasti a muzeum Velké vlastenecké války

(Родина-Мать a (ukrajinsky) Національний музей історії Великої Вітчизняної Війни 1941-1945 років, (rusky) Национальный музей истории Великой Отечественной войны 1941-1945)

Perla socialistického realismu. V podstavci se nachází muzeum Velké vlastenecké války, na podstavci stojí obří ženská válečnice se štítem a mečem. (Výška Matky vlasti je 102 metrů, Socha svobody v New Yorku je jen 93 metrů vysoká.) V podstavci se nachází typické potemnělé a pochmurné ukrajinské muzeum, jehož ponurost je ještě umocněna obrovským množstvím místností téměř bez návštěvníků. Všechny popisky jsou bohužel azbukou. Člověk má ale v tomto muzeu možnost pochopit, jak moc Ukrajina za 2. světové války trpěla. Kromě bezprostředních fotek oběšenců a dalších obětí války mezi exponáty nechybí šibenice, bič, kterým nacisté trestali místní obyvatelstvo, ani rukavice z lidské kůže.

Chrám Svaté Sofie

(ukrajinsky Софійський собор, rusky Софийский собор)

Chrám svaté Sofie pochází z 11. století. Název chrámu je odvozen od cařihradského chrámu Hagia Sofia. Chrám byl během své existence několikrát poničen, nejvíce v roce 1240 při nájezdu Tatarů. V roce 1920, během protináboženské kampaně Sovětského Svazu bylo dokonce plánováno jeho zničení, ke kterému ale naštěstí nedošlo. Dnešní podoba chrámu – 19 roztomilých zelených věžiček – pochází ze 17. století, kdy byl přestavěn ve stylu ukrajinského baroka. Dnes je součástí světového dědictví UNESCO a v srpnu 2007 byl vyhlášen jedním ze sedmi divů Ukrajiny. Ke chrámu svaté Sofie přiléhá obří zvonice, na kterou určitě doporučuji se vyšplhat. Ze zvonice je nádherný výhled na obrovské Michajlovské náměstí, na jehož konci se nachází Chrám svatého Michala.

Kyjevskopečerská lávra

(ukrajinsky Києво-Печерська лавра, rusky Киево-Печерская лавра)

Unikátní jeskynní klášter, který byl zvolen jedním ze sedmi divů Ukrajiny. Lávra je označení pro vysoce postavený mužský klášter, pečery (печери) znamená jeskyně. Jedná se o pravoslavný klášter, a proto musí mít muži při vstupu dlouhé kalhoty a ženy dlouhou sukni a šátek na hlavě. (Ženy si mohou na místě koupit šátek na hlavu i šátek na omotání okolo kalhot místo sukně.) U vstupu si musíte koupit svíčku, kterou si pak v chodbách svítíte. Z prosklených rakví na vás koukají mumifikovaní mniši, kterým občas kouká z mumie seschlá ruka. Místní lidé se u rakví zbožně křižují a líbají sklo. Velmi doporučuji navštívit ráno, kdy nejsou chodby přeplněné davy turistů, abyste si mohli naplno vychutnat neopakovatelnou poklidnou podzemní atmosféru mezi věčně spícími mnichy.

Chrám Svatého Michala

(ukrajinsky Михайлівський золотоверхий монастир, rusky Михайловский златоверхий монастырь)

Pravoslavný chrám ze 12. století, který byl ale v roce 1936 z vůle sovětské moci zničen. Po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 se ale začaly ozývat hlasy volající po jeho obnově. Obnova chrámu byla dokončena v roce 1999.

- http://kiev.cz/

Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev
Kyjev (nahrál: admin)
Kyjev

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA