A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Ukrajina - Černobyl - Průvodce

Ukrajinsky Чорнобиль, rusky Чернобыль.
Černobylská jaderná elektrárna, nechvalně známá havárií s rozsáhlými negativními dopady na životní prostředí a statisíce obyvatel v okolí, v současné době zajímá stále více turistů. Několik ukrajinských cestovních kanceláří už do této oblasti uspořádalo zájezdy a tento nápad při výročí 20 let po výbuchu Černobylu podpořil i ukrajinský prezident Viktor Juščenko.

Celodenní ekologickou exkursi do Černobylské zóny nabízí i česká Maximatour, se kterou se dostanete až 100 metrů ke 4. reaktoru a do města duchů Prypjať, které vypadá tak, jak bylo v roce 1984 opuštěno při evakuaci jeho 50 000 obyvatel.

K výbuchu došlo 26. dubna 1986 poté, co operátoři prováděli experiment, který byl v rozporu s předpisy a při kterém navíc odpojili automatické havarijní systémy, které by experiment okamžitě zastavily. K havárii přispělo i to, že experiment prováděla jiná směna, která s ním nebyla dostatečně seznámena. Experiment byl totiž posunut, protože bylo nutné splnit plán výroby energie kvůli blížícím se prvomájovým oslavám.

Jaderná reakce v Černobylském reaktoru byla navíc usměrňována grafitem, který po výbuchu začal hořet, a do vzduchu se dostalo veliké množství radioaktivního prachu, jež zamořilo rozsáhlé území. (Dnešní jaderné reaktory včetně Temelína a Dukovan používají k usměrňování reakce vodu, která by se při případném výbuchu ihned odpařila a k zamoření by došlo pouze lokálně.) Vzhledem k povětrnostním podmínkám postupoval radioaktivní mrak západní částí Sovětského svazu do Skandinávie, zvýšená radioaktivita byla naměřena i u nás v Dukovanech v noci z 29. 4. na 30. 4. 1986. Byla kontaminována rozsáhlá území Ukrajiny, Ruska a Běloruska, což si vyžádalo přesídlení statisíců obyvatel.

Většina operátorů, která byla přítomna v reaktoru během havárie, do několika týdnů zemřela. Hasiče, které sovětské úřady poslaly hořící reaktor hasit, aniž by znali příčinu požáru, potkal podobný osud.

Hašení vodou bylo navíc kontraproduktivní řešení, protože teplota hořícího reaktoru byla až 2000°C a při této teplotě se voda rozkládala na vodík a kyslík, což vedlo k výbuchům a dalším únikům radioaktivity. Vojáci zasypávali z vrtulníků reaktor pískem, olovem a dalším materiálem, přičemž první tři dny přitom byli také naprosto nechráněni.

Ještě 16 hodin po výbuchu nebylo vedoucímu záchranných prací jasné, že černé grafitové úlomky, které se povalovaly v okolí reaktoru, jsou natolik radioaktivní, že pouhých 15 minut v okolí těchto úlomků stačilo k akutní nemoci z ozáření.

Počet obětí je velmi těžké odhadnout, protože následky výbuchu se v méně akutních případech mohou projevit nejen až desítky let po výbuchu, ale i na dalších generacích. Odhady počtu obětí Černobylské katastrofy se pohybují v řádech desítek tisíc až statisíců. Hlavní město Kyjev , které se nachází 90 km jižně od Černobylu, bylo ušetřeno daleko krutějšího dopadu jaderného výbuchu jen díky tomu, že radioaktivní oblak postupoval směrem na sever.

Prvomájové oslavy v Kyjevě roku 1986 patřily k nejčistším v historii Kyjeva – ve dne i v noci městem jezdily kropící vozy, které smývaly šedočerný prach z ulic. Před každou budovou ležel mokrý hadr nebo rohožka, o které si lidé pečlivě čistili boty před vstupem do budovy. Reakce sovětských úřadů byly velmi vyhýbavé a neúplné a lidé k nim proto chovali obrovskou nedůvěru. Mezi lidmi se mluvilo o konspiraci KGB, pokusech na lidech i o útoku mimozemšťanů. Lidé se také snažili dostat z Kyjeva . Cena lístku do Moskvy, který tenkrát běžně stál 15 rublů, se vyšplhala až na 100 rublů.

Oproti katastrofálním dopadům na obyvatele v okolí reaktoru můžeme říci, že příroda, nerušená lidskými zásahy v radioaktivní rezervaci vzkvétá. V rezervaci v blízkosti vybuchlého reaktoru se nachází Ryšavý les, který se skládá z rezavých, ale dosud žijících (!!!) jehličnanů a množství podivně zmutovaných rostlinných i živočišných druhů. Les je prý tichý, protože se v něm nevyskytují ptáci. Hlodavci se v něm prý také nevyskytují, zato se dobře daří divokým prasatům, která prý úspěšně kolonizují opuštěné domy ve městě Prypjať. Celkově ale množství rostlinných a živočišných druhů po havárii vzrostlo. Robot, vyslaný přímo do bývalého reaktoru, dokonce přivezl vzorky černých hub, rostoucích na stěnách reaktoru. Bělorusko radioaktivní zónu již vyhlásilo přírodní rezervací, Ukrajina o vyhlášení uvažuje.

- www.sssr.cz - http://sssr.cz/plugins.php?name=News&op=news&nid=571&page=1&cid=227

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz

Oblíbené hotely

další hotely